úterý 9. května 2017

Bělorusko - Litva

1.5.2017 pondělí
  
                         ... je nejjižnější a největší ze tří pobaltských zemí na jihovýchodním pobřeží Baltského moře. Hlavním městem je Vilnius. Je členem Evropské unie, NATO,Rady Evropy, Schengenského prostoru a eurozóny. Litva jako první svazová republika  obnovila svou nezávislost 11. března 1990, rok před rozpadem Sovětského svazu. Dobře se dařilo obchodu kolem r. 50 př.n.l.
Odtud se vyvážel jantar až do římské říše.
Litva je státem, který má velmi bohatou a slavnou historii.



     Dnes je prvního máje, počasí zase nic moc, balíme karavan a opouštíme letiště. Jedeme směr Litva, hlavního města Vilnius.  Na hranicích zase opět byrokracie a čekání čtyři hodiny. Vše proběhlo v pořádku a můžeme pokračovat teď už v Litvě ,která je v EU. Hned se líp dýchalo a tak nějak klidněji. Na ty hranice se už nedá zvyknout, když jezdíme u nás svobodně bez hranic.
Kousek před Vilniusem nacházíme hotel IBIS a u hotelu i camp, kde zastavujeme a nocujeme. V ceně campu je i autobus tam i zpět do centra. Je to jen pět kilometrů. Je zde voda, WC, sprcha, výlevka, WIFI.  Do rána je parkování plné karavanistů, kteří jedou z Běloruska směr Lotyšsko, Finsko, Estonsko.









2.5.2017 úterý

    Po deštivých dnech konečně svítí slunce a vypadá to na pěkný den. Jdeme na hotelový autobus, který nás zaveze do centra.Jedeme sami, nikdo jiný nejede.  Vystupujme kousek  před bránou, která je vstupem do centra.

Vilnius hlavní město Litvy. Je čistým a upraveným městem plným zeleně. Přestože historie města sahá až do středověku,jeho současný vzhled je modernější. Při procházce snad každého udeří přes oči množství kostelů.
                   















 Malá kavárnička nás přímo vybízí na kávu a zákusek. Chvilku posedíme a pokračujeme dál ulicí až k muzeu genocidy a KGB. Bohužel v úterý mají zavírací den. Vracíme se zpět na náměstí. Slunce už je docela vysoko a pěkně hřeje. Usedáme na lavičku a obdivujeme krásu města. Je čas oběda a proto v boční uličce objevujeme hospůdku, kde podle jídelního lístku mají nejlevnější menu. Vcházíme a jsme mile překvapení, celkové vybavení působí mile a útulně. Na jídlo jsme si dali menu z jejich nabídky, a s napětím čekali co donesou. Polévka sice byla jen voda, tedy přesně vývar a k tomu opečená bageta, ale zato byla moc dobrá. Druhé bylo něco jako zapečené francouzské brambory - vepřové měkoučké kousky masa, pórek, opečené brambory, bešamel a sýr a to vše zapečené. Tak to nemělo chybu.Chuťově vyvážené a i teď při psaní se mi sbíhají sliny.










Po výtečném obědě opouštíme hospůdku a pokračuje v prohlídce města směrem k zastávce autobusu.
Hotelový autobus už tam stojí, opouštíme krásné město plného kostelů různých náboženství.
Město v nás zanechalo mnoho krásných pocitů.
     Přijíždíme k hotelu, slunce hřeje,  po celodenní procházce odpočíváme.
Dnes ještě pojedeme do Trakaie podívat se na ostrovní hrad. Od Vilniusu je vzdálen asi dvacet kilometrů. Nacházíme parkování bez placení kousek od hradu.

Trakai vodní hrad, litevský strážce jezer, býval kdysi sídlem litevských knížat. K jeho nedobytnosti pomohly jezera v jeho blízkosti, kamenné hradby a valy s obrannými věžemi.










K večeru opouštíme Trakai, pokračujeme krásnou lesnatou krajinou a hledáme místo k přenocování. 
Po naší pravici je parkoviště, odpočívadlo dvě stě metrů od silnice a hned u jezera. Zastavujeme, to bude naše stanoviště pro dnešní noc. Večer nádherná podívaná při západu slunce nad jezerem.








Něco se děje s Bertíkem, z pod kapoty vyšel nějaký zápach. Bohužel teď nic nevidíme a ráno moudřejší večera nebo nejbližší servis.

3.5.2017 středa

                      Opravdu se ukázalo, že ráno je moudřejší a i Bertík se umoudřil, nic nesmrdí. Po snídani zase vyrážíme dál směr Polsko.
Cestou ještě nákup, na doplnění do kuchyně , v obchodním domě. Stojíme u kostela a hledáme další kešku.Je nádherné počasí a není kam spěchat. Na polskou hranici nám zbývá asi půl hodiny. Plánujeme kde v Polsku pojedeme. Kapitán posádky rozhodl Mazurské jezera, souhlasím.
Přijíždíme k hranici a loučíme se s Litvou, krásnou zemí. Cestou jsme se na silnici zdrželi kvůli vojákům, asi měli nějaké cvičení. Hranici už projíždíme v klidu bez kontrol, a skoro jsme ji ani nepostřehli. Dnes mají v Polsku státní svátek, všechno mají zavřené.  









 

Žádné komentáře:

Okomentovat